příběh za objektivem
Od umývání nádobí k Mercedesu
Někteří lidé vidí svět v tabulkách, já ho vidím v záběrech, emocích a lidech. Moje cesta k režii a tvorbě prémiového videoobsahu ale nevedla přes červený koberec. Vedla přes tvrdou disciplínu, dánský startupový svět a stovky hodin čistého zápalu.
Kluk z uhelného regionu
Vyrostl jsem v malé vesnici na západě Čech, v srdci uhelné oblasti. Moje zázemí mě naučilo stát nohama pevně na zemi. Máma učitelka mi dala smysl pro řád, táta technik v Sokolovské uhelné zase pochopení pro detail a babička s dědou v jejich rodinném penzionu mě naučili, co znamená opravdová pohostinnost a péče o lidi.
Moje první setkání s uměním a disciplínou nepřišlo s kamerou, ale s lesním rohem. Když v něčem vidím smysl, dávám do toho maximum. Výsledek? Výhra v republikovém finále a koncerty v Belgii se sokolovským orchestrem. Tam jsem poprvé pochopil, jak silný zážitek vznikne, když se spojí talent, dril a lidi, kteří táhnou za jeden provaz.
Střet s realitou
V 19 letech přišel zlom. Odjel jsem studovat vysokou školu do Dánska. Životní náklady byly extrémní, a tak jsem musel ukázat, co ve mně opravdu je. První dva roky jsem po nocích umýval nádobí v sushi baru, další dva roky rozvážel jídlo. Žádná práce mi nebyla cizí.
Dánský vzdělávací systém mě ale formoval v tom nejdůležitějším – v podnikavosti a strategickém myšlení. Škola nás tlačila do vlastních projektů, a tak vzniklo Frushi (ovocné sushi). Startup, který měl takový drajv, že si nás všiml český Forbes a probojovali jsme se až do dánského národního startupového finále. Tady jsem se naučil přemýšlet jako marketér a byznysmen. Pochopil jsem, jak postavit značku, která zaujme.
Návrat do Prahy a hledání svobody
Po úspěšném dokončení studií jsem se vrátil do Prahy. Nastoupil jsem do korporátu, ale rychle jsem zjistil, že tvořit v předepsaných mantinelech není nic pro mě. Potřeboval jsem svobodu a kreativní tvorbu.
Vzal jsem do ruky kameru a začal na volné noze budovat portfolio od nuly. První videa ze svateb mých kamarádů vystřídala dravá touha posouvat se dál. Klíčový moment přišel během covidu, kdy se mi díky neústupnosti podařilo navázat dlouhodobou spolupráci s dealerem Mercedes-Benz. Od té chvíle se klientská práce rozjela naplno.
Emoce, co pomáhají, a vize, co vzdělává Česko
Video pro mě ale není jen komerce. Je to nástroj, který dokáže měnit věci. Když cítím, že projekt má hlubší smysl, jdu do něj srdcem. Proto jsme se s týmem vydali do Říma natočit krátký film s cílem zvýšit povědomí o násilí na ženách. Film, který neměl prodávat, ale pomáhat a otevírat oči.
V roce 2024 se pak všechny moje zkušenosti propojily v mém dosud největším projektu – FreeMe. Společně s Robertem Vlachem (autorem projektu Na volné noze) budujeme platformu, která předává know-how těch nejlepších českých oborových celebrit dál. FreeMe je ztělesněním mé filozofie: propojovat lidi, neustále růst a sdílet to nejlepší z nás.
Kdo jsem, když neběžím s kamerou?
Jsem šťastný kreativec, který miluje lidi, poznávání světa a život v pohybu. Energii dobíjím při sportu – v gymu, při běhu, na lyžích, nebo když jedu v autě se skvělou elektronickou hudbou v zádech. Miluji hry, technologie, ale ze všeho nejvíc svou ženu a rodinu. Právě z tohoto zázemí čerpám sílu pro každý projekt, na kterém pracuji.
Do každého videa, reklamy nebo vizuální identity, kterou pro vás tvořím, otiskuji celý tento příběh. Nekupujete si u mě jen technické zpracování. Kupujete si dánskou dravost, korporátní strategii, startupové myšlení a smysl pro detail kluka, který kdysi hrál na lesní roh a dnes pomáhá prémiovým značkám růst.
